♂ Keanu

k

Plemeno: Border collie
Pohlaví:
Datum narození: 8. 7. 2008
Barva: Hnědobílá s pálením
ISDS číslo: CZ/298565
Číslo zápisu FCI CZ: P Reg/BOC/246/15/08
Číslo čipu: 956000000781176
Chovatel: Michal Hrdlička (CZ) *
Majitel: Monika Šnajdárková + Petr Burdík

* odchován v Polsku u Krzysztofa Sokalskiho

________________________________________________________________________________________________________________

ZDRAVÍ

Dědičné oční vady: nepostižen (2012, 2014, 2017)
CEA DNA Normal
TNS DNA Normal
NCL DNA Normal
MDR1 DNA Normal
DKK 0/0 – HD A
DLK 0/0ED A
OCD: nepostižen
Zuby: plnochrupý, skus nůžkový
Stařecká artróza – levé rameno

________________________________________________________________________________________________________________

ÚSPĚCHY

Pasení
Datum Místo Název akce Výsledek Rozhodčí
2.7.2011  Udiča (SK)  HWT 68 b. R. Loučka (CZ)
21.8.2011  Budišov n. B. (CZ) IHT 1 68 b. – 4. místo (7) Š. Gavendová (CZ)
18.8.2012 Vysoký Újezd (CZ) IHT 1 71 b. – 3. místo (7) S. Sochorová (CZ)
4.8.2013  Budišov n. B. (CZ) IHT 1 89 b. – 2. místo (17) S. Sochorová (CZ)
24.8.2013 Vysoký Újezd (CZ) IHT 1 88 b. – 3. místo (6) R. Loučka (CZ)
25.8.2013 Vysoký Újezd (CZ) IHT 2 57 b. TIME R. Loučka (CZ)
19.7.2014 Slavkovice (CZ) IHT 2 45 b. TIME P. Heintz (FR)
16.8.2014 Rakousy (CZ) Trial 2 – Farma 134,5 b. TIME (160) – 3. místo (25) W. Lipczenko (A)
16.8.2014 Rakousy (CZ) IHT 2 21 b. TIME – 10. místo (12) W. Lipczenko (A)
24.8.2014 Vysoký Újezd (CZ) IHT 2 70 b. – 2. místo (8) S. Sochorová (CZ)
25.7.2015 Natolin (PL) ASCA, started sheep, course B 94 b. – 1. místo (19) Anneke de Jong (NL)
25.7.2015 Natolin (PL) ASCA, started geese, course B 94 b. – 1. místo (10) Anneke de Jong (NL)
26.7.2015 Natolin (PL) ASCA, started sheep, course B 93 b. – 1. místo (16) Anneke de Jong (NL)
26.7.2015 Natolin (PL) ASCA, started geese, course B 95 b. – 2. místo (12) Anneke de Jong (NL)
26.7.2015 Natolin (PL) High in Trial other breed
High Combined Started
13.8.2015 Hösbach (GER) ASCA, started sheep, course D 82 b. – 4. místo (7) Michael Bryant (USA)
14.8.2015 Hösbach (GER) ASCA, started ducks, course C 87 b. – 3. místo (9) Allison Bryant (USA)
14.8.2015 Hösbach (GER) ASCA, started cattle, course D 83 b. – 2. místo (2) Allison Bryant (USA)
14.8.2015 Hösbach (GER) ASCA, open sheep, course D 108 b. (125) – 1. místo (4) Allison Bryant (USA)

________________________________________________________________________________________________________________

POTOMCI

Year / Rok Vrh a CHS / Litter and kennel Otec / Sire Psi+feny / Males+females
 

________________________________________________________________________________________________________________

RODOKMEN

H’nick Vom Daenischen Wohld (ISDS 257125) [Deu] 07d4b7cdb581e05bf5d73eaf67c72cab Zill (ISDS 240234) [Dan] 0c9bb353e35500fd6d77f448f2cf97cb Glaslyn Wil (ISDS 224575) [UK] 9be133c7da06ad78b28725dc9fbbec1d


Sif (ISDS 195065) [Dan]
Lower-Poole Liz (ISDS 232389) [UK] fe8570558ae034e6e46d4e1ce0318e4f


Cap (ISDS 200418) []


Megan (ISDS 169415) [ENG]




Llanfarian Holly (ISDS 284611) [Ned] 82ccb73358e373fb210a988b60fcd43c Llanfarian Tom (ISDS 270205) [Ned] de112df8ba15262bb68ea9b23a13f062 Glen (ISDS 244489) [Ned] bb3e592a928999a8dff759b74f7166da
Gem (ISDS 248277) [UK] 7709d3a89cd2c7b4ee91a93270ab254b
Cloverhill Candy (ISDS 264586) [Irl] Ben (ISDS 257902) [Irl]
Jill (ISDS 214495) [Irl]

________________________________________________________________________________________________________________

SOUROZENCI

Jméno Ben Nick Rob
Pohlaví
Zdraví epilepsie
Barva černobílá s pálením černobílá s pálením hnědobílá s pálením
Foto ben-2  5e40b55f64c20ae2d3e5b8d3c822a7e6 rob1-2
———————————– ———————————–  ———————————–
Jméno Tweed  Pipi ??? 
Pohlaví
Zdraví
Barva hnědobílá s pálením hnědobílá s pálením ???
Foto twed-2 pipi-2

________________________________________________________________________________________________________________

FOTO & VIDEO

Foto: ZDE
Video: ZDE

________________________________________________________________________________________________________________

KEANOVA HISTORIE

Keanu přišel do naší smečky jako čtvrtý. Narodil se pod hlavičkou Michala Hrdličky ( je uveden jako chovatel v PP), ale ve skutečnosti ho odchoval Krysztof Sokalski v Polsku spolu s dalšími šesti sourozenci. (Snažila jsem se e-mailem spojit s chovatelem nebo s majitelkou krycího psa, ale bohužel nedostala jsem odpověď.) Zhruba ve třech měsících šel k novému majiteli na Šumavu. Petr Keanua poznal na několikerých návštěvách na Šumavě a proto, když se majitel rozhodl stěhovat do zahraničí, Keanua koupil jako mladého psa v tréninku. Pro mě přišel Keanu jako blesk s čistého nebe, Petr prostě oznámil, že za dva týdny přiveze psa. Keanu byl pro nás tak trochu začátek problémů, protože v době jeho příchodu byla Riuška ještě malé štěně, které občas zlobilo jako čert a do toho přišel Keanu – dospělý tříletý pes, kterému ale bylo potřeba věnovat mnohem více péče než štěněti. Prvním problémem hned po příjezdu byl odporný puch močoviny, kterého se nešlo zbavit ani po čtyřech vykoupáních (puch vyčichl tak za měsíc). Z toho vyplývalo, že psa nikdo moc často nevenčil a pes se musel venčit přímo pod sebe. Druhým problémem byl jeho strach z vnějšího světa, děsily ho různé zvuky, kamiony, vlaky. Vnější svět byl pro něj tak nebezpečný, že se tam bál venčit a proto se projistotu venčil na pro něj bezpečném místě v koupelně. Do třetice všeho dobrého, při prodeji jsme byli upozorněni, že nemá rád lidi. Nás si okamžitě oblíbil, ale z ostatních lidí měl strach, takže kdykoli přišla návštěva, tak se počural a schoval. V té době kdy jsme bydleli v bytě ve městě byly toto hlavní problémy, které jsme museli řešit. Se psy naštěští žádný velký problém neměl, jen větší množství psů pásl.

Později už díky našim kamarádům pochopil, že lidé nejsou nebezpěční a začal být hlavní vítač každé návštěvy. Venčení venku po nějaké době taky pochopil a ten strašný puch zmizel. Pak jsme se ale odstěhovali do bytu na vesnici a začaly nové problémy. Smečka začala cítit, že Keanu je ten nejslabší článek, který by mohl ohrozit rovnováhu ve smečce a začali ho odhánět. Častý byl obrázek, kdy byla celá smečka s námi v jednom pokoji a Keanu byl sám na opačném konci bytu. Do toho začal druhý problém. Keanovi se očividně už dostatečně zvedlo sebevědomí a to natolik, že začal značkovat ve chvíli naší nepozornosti (nebyli jsme doma, nebo jsme spali) naprosto všechno v interiéru bytu. Hlavně nábytek a stěny. Nepomáhalo řešení situace po dobrém ani po zlém. Keanu byl očividně nešťastný a proto jsme ho chtěli prodat nebo darovat někomu, kdo by ho měl jako jediného psa, kterému by se plně věnoval a pomohl mu uklidnit se, aby se mohl stát normálním psem. Chtěli jej koupit bývalí majitelé, ale my jsme odmítli, vzhledem k tomu, že jsme věděli (a něco jsme v té době ještě ani netušili) jak se k němu chovali. Skončilo to hádkou, že pes by prý měl být neustále zavřený v kleci a vytahován jen na práci, a že jakákoli socializace psa ve městě je jeho týrání, a že bychom se vlastně měli jít léčit, že z něj chceme mít kamaráda. Nakonec jsme se přestěhovali do domečku a problémy jako zázrakem ustaly. Smečka ho občas ještě popichovala, ale on už to nebral tak vážně. Značkování doma se objevilo už jen výjmečně, např. ve chvíli kdy doma začala hárat fena.

Mezitím jsme s Keanuem pomalu začínali s pasením. Z „psa v tréninku“ se vyklubal pes, který zhruba věděl stranové povely, ale ovce nebyl schopen přivést. Kdykoli se dostal k ovci dostatečně blízko chytil ji a srazil ji k zemi. Od různých známých a na akcích v pasení, kde lidé Keanua poznávali jsme se dovídali, jak probíhal jeho výcvik původně. Dozvěděli jsme se o elektrickém obojku, o přivazování tlap k obojku aby běžel pomaleji, o vodítku ve slabinách a později i o ranách bičem. Měli jsme obrovské štěstí, že nic z těchhle praktik Keanua od pasení neodradilo. Do běžného života si z toho donesl panický strach, kdykoli mu někdo sáhl na tlapky a křečovité stažení svalů, když se někdo pokusil vzít si ho na klín. Po asi roce a půl trvalého hlazení a masírování ale pochopil, že mu neublížíme a už se dokáže docela uvolnit. Takže jsme s výcvikem začali úplně znova. Začátek každého tréninku bylo několik desítek koleček kolem ovcí, aby se pes unavil a pak opatrné sbližování s ovcemi, rovinky a jiné klidné věci, které ho tolik nehecovaly. Jeho judo zápasy jsme překonali asi za 2 tréninky. Jediné co potřeboval bylo uklidnit situaci a ukázat mu, že na pastvině není na všechno sám. Ve chvíli kdy jsme si s ním vybudovali na pasení vzájemnou důvěru, začalo to fungovat.

Dnes je Keanu takové věrné zlatíčko, kterého už bychom se nevzdali.

Na úplném konci tohoto článku bych chtěla říct ještě něco o Keanově původních majitelích, kteří nyní žijí se svymi borderkami v jiné, anglicky mluvící zemi. Byl tady vylíčen dost negativně a ano, jeho jednání s Keanuem bylo a je neomluvitelné, stejně jako některé další věci. Na druhou stranu si ho ale velmi vážíme. On byl ten, který ukázal Petrovi základy v pasení. Udělal v oblasti pasení pro Českou republiku strašně moc. Přivezl sem kvalitní zahraniční psy, sehnal DVD a přeložil a napsal články o pasení. I když jsme se ve spoustě věcech nepohodli a se spoustou věcí nesouhlasíme, chtěli bychom říct, že k nim necítíme žádnou zášť. Přejeme jim jen to dobré a doufáme, že taky objeví tu krásnou stránku pasení, ve které jsou pes a člověk věrnými přáteli a partnery, kteří si navzájem důvěřují.

________________________________________________________________________________________________________________

baby development

Sdilej - Share!